Historie ligy mistrů
Historie ligy mistrů - Francouzský sportovní novinář Gabriel Hanot z listu L´Équipe, dal podnět ke vzniku soutěže, ve které se utkávali vítězové ligových soutěží Evropy.
Předchůdcem Ligy mistrů byl Pohár mistrů evropských zemí (zkráceně také nazýván PMEZ), který se poprvé hrál v sezóně 1955/56 a z výhry se radoval Real Madrid, který potom získal prvenství i v následujících čtyřech letech.
Alfredo Di Stefáno a pět trofejí Realu
V PMEZ se hrálo vyřazovacím způsobem, kdy v každém kole proti sobě dva týmy sehrály dva zápasy (každý tým hraje jednou doma a jednou venku) a ten s lepším skóre postoupil do dalšího kola. Účastnit se mohli vítězové domácích lig a obhájci trofejí.
V sezóně 1992/93 byla soutěž přeměněna na Ligu mistrů, pravidla se však i v následných letech upravovaly až do dnešní podoby. Dnes se hraje LM na 3 předkola a hlavní soutěž je rozdělena na skupinovou fázi, kde se hraje na 8 skupin, systémem každý s každým s příslušné skupiny. Z každé skupiny pak postupují dva nejlepší celky do vyřazovací části soutěže. Kde jsou týmy rozmístěny do pavouka, který se hraje vyřazovacím systémem na zápasy doma, venku. Postupuje pak vždy mužstvo s lepším součtem gólů z obou utkání. Při stejném skóre postupuje mužstvo s vyšším počtem branek vstřelených na půdě soupeře. Pokud je přesto skóre stejné, zápas se prodlužuje a může dospět až do pokutových kopů.
Finále se hraje jen na jediný zápas na předem určeném stadionu. Stadiony, na kterých se bude konat finále se určují losem. Podmínkou je však kapacita a stav terénu. Vítěz finále dostane pohár a symbolické zlaté medaile.